To,
že všechny ratíškovické děti mají možnost navštěvovat
určitý typ školy, nám dnes připadá jako samozřejmost.
Ale ještě v polovině 18. století nebyla školní docházka
povinnou a odvíjela se od finanční situace rodiny
(foto
1). Navštěvovat převážně jezuitské
školy nebylo dovoleno všem a dívky dokonce nesměly
studovat vůbec. Až roku 1774 došlo vládou Marie Terezie
k podstatnému zásahu do struktury školství a to vyhlášením
Všeobecného školního řádu pro české a rakouské země.
Ten nařizoval školní docházku povinnou pro chlapce
i dívky od 6 do 12 let a zaváděl tři stupně škol.
Prvním stupněm byly školy triviální, ty měly být alespoň
všude tam, kde byla fara. Vyučovalo se zde hlavně
triviu, tj. čtení, psaní a počtům, později také náboženství
v mateřském jazyce. Výchova a vzdělávání se ale pořád
lišily podle společenského postavení žáků. Podle tohoto
řádu například dítě těch, kteří „si téměř všecko živobytí
opatřují námahou fyzických sil“ se mělo učit „ve školách
toliko ty pojmy, které potřebuje, aby se při životní
práci nemátlo, aby bylo spokojeno se svým osudem a
aby celý jeho myšlenkový obzor přestával na zachování
mravouky a na opatrném a příčinlivém konání povinností
v rodině a obci“. Tyto školy byly často stavěny podle
jednoho projektu v mnoha vsích. K nim také pravděpodobně
patřila původní škola v Ratíškovicích, která podle
školní kroniky „byla postavena v 18. století a podobala
se obyčejné bídné chatrči. Vedle ní stál chlév pro
obecní býky, jednu stěna s obydlím učitelovým společnou
mající, takže jednoho dne, asi zdě z nepálených špatných
cihel stavěny byly, býk rohami probořil stěnu do obydlí
učitelova a dělal společníka rodině učitelově při
večeři. Stála na témže místě, co dnešní“ (v ul. Dědina, r. 2008 přestavěna na malometrážní byty). Před jejím postavením se
učilo pouze na obecním domě a obec si se svolením
dubňanského učitele a faráře vydržovala učitele sama,
bez dekretu a dotační listiny, podle úředního názoru
se tedy dříve jednalo o školu „pokoutní“. Prvním úředně
ustanoveným učitelem v ratíškovické škole byl Karel
Konvica, který zemřel 20. října roku 1831 na úplavici.
Pro nevyhovující stav byla 4. května 1853 z nařízení
pana podkrajského tato stará budova zbořena, v průběhu
roku postavena nová a 16. listopadu dubňanským farářem
vysvěcena. Rozpočet na novou školu byl 4.921 stříbrných
a sám císař František Josef I. přispěl obnosem 300
zl. Protože obec v čele s tehdejším starostou se
stavbou nesouhlasila, tehdejší učitel Jursa musel
vyslechnou mnoho potupných nadávek od místních občanů,
kteří jej považovali za jejího původce. Tato budova
však byla velmi malá a naprosto nevyhovovala potřebám
obce. „Žáků bylo v roku 1879/80, 1880/1 a 1881/2
průměrně 276. Obě učírny jsou malé, takže když 70
– 80 žáků se do učírny sešlo, tato již přeplněná
byla. Místní školní radě i obecnímu představenstvu
bylo sice několikrát c.k. okresní škol. radou nařízeno,
by o 3tí učírnu postaráno bylo, ale nařízení tomuto
bylo ze strany obecního zastupitelstva odporováno.“
Proto až koncem roku 1889 byl obecní radou zavolán
ing. Bárta, „by školu přehlédl, zdali by se mohla
na štok vystavět“. V květnu příštího roku se začalo
s přestavbou a 6. října bylo zahájeno vyučování
v nových třídách.
I když už byla docházka povinnou, prakticky tomu
tak nebylo a školu navštěvovali žáci nepravidelně.
V zimě byla docházka lepší, v létě byly děti zaměstnány
na polích nebo na pastvě. Učitelé s tím nebyli spokojeni.
Podle jejich zápisů „ návštěva školní je velmi bídná.
V letních měsících chodí sotva 1/5, v zimě asi 2/3.
Na konci školního roku asi po 6 týhodnů do II. tř.
2-10, do I. tř. 10-36 žáků. Na začátku školního
roku bylo po 2 1 měsíce v II. tř. od 10-30 a v I.
tř. od 50-60 žáků ve škole přítomno. Výkazy nedbalosti
se udávají každý měsíc, ale starosta určené tresty
nevybírá již po 4. roky. Přišlo sice přísné nařízení
starostovi, by tresty vybral, ale tento to dal místní
školní radě do vyřizování.
Místní školní rada nechala rodiče předvolati do
obecní hospody na protiv školy a oznámila jim, že
mají peněžité pokuty tolik a tolik zaplatit, což
mělo za následek, že rodiče tito beztoho škole nepřízniví,
řídícímu školy jakož i učitelce co nejšeredněji
nadávali a málo scházelo, že by nebyli i do školní
budovy na řídícího školy se srotili.
Mnozí z obecního zastupitelstva místo co měli
tyto rozlícené rodiče napomenouti, by tak nečinili
a své dítky pilně do školy posílali, prý ještě tyto
rodiče podněcovali ku zlobě. Takové vzbouření zavinil
předseda svým nerozvážným jednáním, podosaváte tresty
nevybíral a návštěva školy se pranic nezlepšila.
Při muzikách je hospoda plna školní mládeže a škola
prázdná“.
V počátcích školné a plat učitele financovali
rodiče a to obnášelo na jednoho žáka „ 1. zl. šajnu,
1 pecen chleba, k čemuž měl učitel příspěvky vybírané
dům od domu na Blažeje, o Vánocích koledu a o Velikonocích
vejce“. (Šajn jsou papírové peníze, vydané r. 1811
při rakouském státním bankrotu, které se vyměňovaly
za znehodnocené bankovky v poměru 5 zlatých staré
za 1 šajn nové vídeňské měny). V pozdější době se
školné platilo v hotovém obnosu. Například v roce
1907 činil školní plat z jednoho školáka 3K 84h
ročně.
Společenská prestiž učitelů nebyla v té době velká
a obec zpočátku ani nechtěla žádné peníze do vzdělání
dětí investovat. „Budova školní počala hroziti zbořením,
což učitel každoročně děkanovi co školdozorci oznamoval,
o čemž se děkan důst. p. Čech při zkoušce přesvědčil,
ale nepomáhalo to nic, jelikož obec nic dělati nechtěla,
až učitel p. Jursa o tom c.k. podkrajskému úřadu
oznámení učinil, který obci ihned nařídil novou
školu stavěti“. Prozatímní učírna pro třetí třídu
byla zřízena v obecním hostinci, který stál naproti
školy. Se stavbou nové školy obec i nadále otálela
a v únoru 1909 byla současná škola rozšířena na
pětitřídku.
Po dlouhé době a velké neochotě představitelů
obce bylo konečně naplánováno postavit školu se
čtyřmi učírnami, kabinetem a malým pokojíčkem pro
školníka, dvorem a letní tělocvičnou. Rozpočet na
ni byl 40.000K. Budova (foto
2) byla dokončena koncem měsíce
září, vysvěcena 9. října a vyučovat se v ní začalo
1. listopadu 1910. Ve „staré škole“ (foto
3) (naproti obecního hostince)
probíhalo vyučování nižších ročníků, v nově postavené
budově (naproti dnešní drogerie „u Jansů“) se učily
ročníky vyšší. V tomto roce také v obci provedli
nadučitel Mlčoch a učitel Ptáček sčítání lidu –
bylo napočítáno 320 domů, mezi nimi 5 neobydlených,
386 rodin a 1725 přítomných osob.
V roce 1931 zde nastoupil jako učitel pan Jaroslav Beránek (foto
4, odkaz)
a podle záznamů, které si vedl během své působnosti u nás, vyučovalo zde během
šk. let 1919 – 1971 celkem 220 vyučujících. (Pan Jaroslav Beránek se
narodil dne 22. 7. 1911 v Podbřežicích u Vyškova. Do Ratíškovic nastoupil
jako učitel dne 1. 11. 1931. Od 1. 10. 1946 učil na II. stupni a ve školním
roce 1951/52 se stal ředitelem základní školy. V této funkci působil až do
zaslouženého odchodu na trvalý odpočinek dne 9. 8. 1971).
V padesátých letech minulého století už ani tyto
dvě školy nedostačovaly počtu žáků v Ratíškovicích.
Proto se přistoupilo ke stavbě školy nové - moderní
(foto 5)
. Budova s 15 učebnami byla zkolaudována v srpnu
1958 a v říjnu slavnostně otevřena (foto
6). Podle zápisu v obecní kronice
„typ školy jest pokusný, zaměřený na novou možnost
úsporného stavění a jest zatím první v naší republice.“
Patří k ní i areál školních pozemků a školní hřiště.
V r. 1971 byla přistavěna velká tělocvična s veškerým
příslušenstvím a učebna polytechnické výchovy.
V průběhu 70. let byly zrenovovány obě starší školní budovy – zavedeno ústřední topení, proběhla výměna podlah, byly dány nové dveře a okna, nové omítky. Přízemí školy v ulici Dědina bylo upraveno jako školní jídelna; v patru této budovy se učili prvňáčci a fungovala zde školní družina pro ty nejmladší.
Na přelomu století se však provoz tří školních budov stával neekonomickým a přestával vyhovovat požadavkům doby. Proto byl 30. srpna 2007 do provozu uveden nový pavilon, ve kterém je moderní jídelna, nové třídy, kabinety a ve třetím patře také ateliér výtvarné výchovy. Ve stávající budově té „nejmladší“ školy byla před koncem daného roku vyměněna okna, v budoucnosti bude také zateplena, počítá se s výměnou podlah a střechy a tyto úpravy čekají i tělocvičnu. V současnosti je zpracována výhledová studie na rekonstrukci venkovních sportovišť.
Patro „školy u drogerie“ bylo upraveno jako školní knihovna, kde jsou k dispozici počítače a s nimi zdarma internetové připojení. Ze tříd v přízemí se staly učebny místní pobočky Základní umělecké školy a jsou k dispozici také FIT studiu Ratíškovice jako cvičebny.
V září 2007 se započalo s přestavbou školní budovy v ul. Dědina na nájemní byty pro příjmově vymezené osoby a v objektu vzniklo14 bytových jednotek. Budova byla zkolaudována 24. 7. 2008.