V roce 1898, u
příležitosti 50. jubilea trvání „požehnané vlády Jeho
veličenstva císaře a Jeho milosti krále Františka
Josefa I.“ sepsal starosta České ústřední jednoty
hasičské markrabství Moravského Titus Krška Hasičskou
kroniku, ve které zmapoval sbory této oblasti a jejich
činnosti. Tato kniha má 628 stran a mimo jiné je v
ní uvedeno následující: „Obec Ratiškovice, ležící
na rovině, čítá 286 domů se smíšenou krytbou. Obyvatelstvo
se živí rolnictvím. Dobrovolný sbor hasičský byl založen
roku 1889, a prvními zakladateli byli: Fr. Kadlčík,
rolník a tehdejší starosta obce; Fr. Nesvadba, rolník;,
Fr. Příkaský, rolník; Jos. Příkaský, rolník; Augustin
Růžička, řezník; Antonín Zemek, kovář. V obecním výboru
byli: Petr Gaidík, Josef Příkaský, Josef Gaidík, Petr
Příkazský, Jan Valkovič, Jiří Kadlčík, Jan Toman,
Martin Toman, Jakub Klimeš, Michal Kotásek, Cyril
Příkazský, Jan Zemánek, Matěj Foltýn, Cyril Kotásek,
Matěj Kordula, Karel Petržela, Frant. Mlýnek. Tito
všichni byli sboru příznivi. Petr Gaidík, František
Mlýnek a Michal Kotásek jsou dosud přispívajícími
členy. Prvním předsedou a náčelníkem byl František
Kadlčík, jednatelem Frant. Nesvadba. ... Sbor po celý
čas trvání svého súčastnil se 9 požárů.“
Založení sboru bylo velkou nutností, protože požár
byl v obci častým hostem. V mnoha případech se jednalo
nejen o oheň v jednotlivých domech, ale hlavně o jeho
rozšíření na velkou část ulice. V kronice obce, kterou
začal psát místní učitel Jan Mikl roku 1924, jsou
některé z nich uvedeny zpětně. Mimo jiné „r. 1858
byl velký požár v obci, při němž vyhořela celá dědina
od kostela až ke sv. Janu. Jediný dům náhodou nevyhořel
a sice č. 85, v němž shořely jen chlévy. ... R. 1866
vyhořely baráky od č. 58 dolů. .... V r. 1874 vyhořely
Suché řádky pravá strana, celkem 12 chalup. ... R.
1879 vyhořely opět Suché řádky a sice levá strana,
celkem vyhořelo 19 chalup. ....“
Velkou zásluhu na vytvoření sboru měl Josef Malý,
učitel a člen hasičské jednoty v sousedních Dubňanech,
na kterého se obrátili představitelé obce na podzim
r. 1888. V květnu 1889 byl pozván k jednání s širším
obecním výborem – tam seznámil přítomné s organizací
sboru, byla zde vytvořena přípravná komise a v obci
zahájena kampaň pro získání členů. V druhé polovině
t.r. byla ustavující schůze, které se společně se
členy přípravné komise zúčastnilo 27 přihlášených
občanů. K nim se pak přidalo dalších 11 jako přispívající
členové.
Obecní rada sbor velmi podporovala. 10. června 1889
byla zakoupena u firmy „F. Smékala vdovy v Čechách
u Olomouce“ (foto)
stříkačka a výzbroj pro mužstvo. Podle neúplného seznamu
v tomto roce obec koupila sací čtyřkolovou jednoproudní
stříkačku, 10 sekerek, 6 pásů pro lezce, 4 pásy pro
četaře, 24 pásů pro členy a 3 pásy pro náčelnictvo,
34 přilbic, 33 cvilichových obleků, 1 signálku, 3
trubky, 10 píšťalek, 6 lan s karabinou a 2 lucerny.
V té době pracoval sbor bez vyššího vedení a až od
r. 1890 byla vedena protokolární kniha. 9. března
t.r. je zapsán poprvé průběh jednání - na něm byl
„za starostu spolku zvolen pán Frant. Kadlčik jednohlasně,
za načelnika zase pak Kadlčik jednohlasně. Za podnáčelníky
zvolení byly jednohlasně pan Jozef Přikasky a pan
Franc Nesvadba.“
Každý z činných členů při svém vstupu do sboru složil
slib, který se skládal jednou do roka a to na svátek
Božího těla. Hasiči v tento den chodili na průvod
ve slavnostních uniformách a po jeho ukončení se odebrali
na určené místo (v pozdější době to byla hasičská
zbrojnice). Tam utvořili kruh, do jehož středu se
postavil praporečník s praporem a nově přijímaní členové.
Jeden z nich přednesl slib: „Bratře náčelníku, bratři
podnáčelníci, bratře zbrojmistře, bratři četaři. Slibujeme
vám, že budeme věrně plnit své povinnosti. K tomu
nám dopomáhej Pán Bůh, Matka Boží, všichni svatí.
Amen.“ Potom šli a každému z bratrů hasičů podali
ruku.
Činnost sboru byla brána velmi zodpovědně a přestupky
proti stanovám byly tvrdě trestány. V protokolu z
tohoto dne je na závěr uvedeno, že „pak se umluva
stala mezy členy že ktery by se nedostavyl k cvičení,
budiž potrestan pokutou peněžitou 10 kr. nebo se má
patřičný čas ohlasit u svého nejblišiho představeného“.
Tento trest byl podle pozdějších zápisů několikrát
použit – nejen pro neúčast na cvičení, ale i pro výstřední
chování (foto),
kterým byl porušen služební řád a tím padla hana na
dobré jméno a čest spolku.
Roku 1890 obecní úřad financoval stavbu hasičského
skladiště v místě zv. Prádlo (Prádlo se nazýval rybníček
v místě dnešního pole za zahradou domu čp. 361 v ul.
Ulička a čp. 112 a 113 v ul. U zastávky, používal
se hlavně k praní prádla. Zavezen byl roku 1948.)
Na podzim tohoto roku bylo také pořádáno první veřejné
cvičení – lezecké na bývalé staré kapli sv. Josefa
u kostela, se stříkačkou na obecní cihelně u Včelína.
Velkým podporovatelem hasičů byl tehdejší farář Karel
Vojtěch (foto).
Podle zápisu ve farní kronice „...V neděli XX. po
sv. Duchu na nížto připadla slavnost sv. Růžence blah.
P. Marie a den slavných Jmenovin Jeho Veličenství
císaře a krále Františka Josefa I. (4 října 1891)
byl po slavnostním kázaní od místního faráře Karla
Vojtěcha církevně posvěcen nový červený prapor pro
zdejší dobrovolný sbor hasičský s vyobrazením patrona
sv. Floriana. Týž zhotoven jest v paramentní dílně
J. Heindla ve Vídni, a stojí i se stuhou 140 zl.-,
za bednu dáno 2,-, od železnice 1,02, za futrál a
poštovného (2,5 + 35 celkem 2,85) .....Sa 145zl 87.
Na uhražení této sumy daroval místní farář: 103 zl
87 kr., ostatní dodal představený sbor se sbírky jednotlivců....“
V prosinci roku 1893 „...pojednáno bylo o invalidním
a pensijním fondu by přistoupil sbor za člena což
vyborem schváleno a členové činí jednohlasně se přihlásili
za členy účastníky. ...“ Smlouva byla nutností, protože
při hašení požárů docházelo k úrazům a hasiči byli
často jedinými živiteli rodiny. Jako příklad slouží
zápis v protokolární knize:. „...požáru se zúčastnil
dne 25. srpna 1899 ve Vacenovicích s 12 můži při kterém
přišel člen Mart. Pavlík k úrazu a obdržel od has.
pod. pokladny 15 zl. ...od Slavne c.k. mor. slez.
pojišťovny 60 zl. ...“
Vedení sboru velmi dbalo o vzdělání svých členů –
starostou České ústřední jednoty hasičské Titem Krškou
byl vydáván časopis Ochrana hasičská (foto),
který po dlouhou dobu přicházel společně s jinými
odbornými i do naší obce. (Krška zemřel 24. 10. 1900
a jeho pohřbu ve Vel. Meziříčí se zúčastnili 2 zástupci
Ratíškovic) Všechna čísla byla vázána a ukládána do
knihovny v hasičském skladišti.
Místní hasiči se zúčastňovali nejen různých školících
akcí, ale i cvičení v okolních obcích. Např. 11. září
1898 se konalo veřejné cvičení v Rohatci – Titus Krška
mimo jiné napsal: „...Zvláště sluší se zmíniti, že
i sbor Ratiškovický – župy Hodonínské – súčastnil
se sjezdu v četném počtu asi 30 mužů, začež mu vysloveny
byly díky...“
Na oslavu desetiletého trvání sboru byla v naší obci
25. října 1899 valná hromada delegátů České ústřední
jednoty hasičské, při které byli vyznamenáni zasloužilí
hasiči. Jednalo se tu také o Invalidním fondu a podle
Hasičské kroniky Č.Ú.J.H. „... zemský poslanec dp.
P. F. Weber ...uvolil se za jednoho chudého hasiče
sboru Ratiškovického příspěvek tento platit. ...“
Na tomto sjezdu byli také voleni zástupci do ústředí
jednoty a jedním z nich byl i František Nesvadba z
Ratíškovic.
Sbor postupně rozšiřoval a modernizoval technické
vybavení – např. 14. března 1903 „...pojednano stran
zakoupení hasičského nářadí ujednano by se koupilo
20m tlakových hadic a jedna podpažní střikačka, dále
by se nechalo dělat 20 sekerek u domacích kovářu...
o zakoupení vozu rozpředla se delší řeč...“ Stříkačky
byly v té době dopravovány k požárům koňským spřežením;
koně mohli přijít při hašení k úrazu a proto 18. března
1906 „...jednatel navrhuje pojištěni požárni přípřeže
ujednáno pojistiti jeden par koní za 600K...“. Voda
byla k ohni dovážena na vozech ve velkých dřevěných
sudech – lejtách V r. 1914 „bratr náčelník navrhuje
a žádá představenstvo obce aby pořízena byla nová
lejta na vodu jelikož stara již jest tak špatná že
se k potřebě hasičské nehodí. ...“ Tato nádrž byla
zapůjčovány za poplatek občanům, ale ti ji nevraceli
v dobrém stavu, takže r. 1922 bylo projednáno „nádrž
na vodu nepujčovat za žádnych Okolností. ...“ V pozdějších
letech byl dokonce vysloven zákaz půjčování veškerého
vybavení ze zbrojnice.
Nejednalo se však jen o modernizaci strojní - např.
v r. 1911 byla na návrh bratra četaře Martina Pavlíka
zakoupena lékárnička a v témže roce „...bratr Šťastný
navrhuje na řeč Br. náčelníka by se při odbyvání školního
cvičení pořádali odborné přednášky, které mají býti
rozděleny mezi všechny činovníky...“ Členové sboru
se také zúčastňovali odborných kursů, které pořádala
Župní jednota.
Činnost sboru byla financována obecní radou, členskými
příspěvky a příspěvky od občanů za prohlídky komínů.
Došlo také ke spolupráci s jinými organizacemi v obci,
např. „...se čtenářským spolkem Pokrok v přatelský
styk vstoupili aby se tyto dva spolky navzájem podporovali,
což oběma stranami přijato...“. Dalším z příjmů byly
částky, které „...cizí obchodnici platili z místa
do pokladny spolkové a to 50 hal, ktery vybyrati ma
obec. strážník sjednaným členem sboru...“ Sbor pořádal
také divadelní představení a zábavy, z jejichž výtěžku
financoval svoji činnost a na akcích jiných organizací
byly vždy vedeny požární hlídky.
Během I. světové války 27 členů sboru odešlo na frontu
a 5 z nich se nevrátilo zpět. Proto v roce 1917 „ujednáno
pro nedostatek činného členstva by se počas valky
žadná valná schůze a volba činovniku nekonala až po
válce. Dále by se počas války na návrh Č.U.J.H. přijimali
mladší členové stou podmínkou že se do matryky zapíšou
až po skončení války...“ Byly také navrženy válečné
podpory vdovám po zemřelých členech.
Po ukončení války došlo v hasičstvu ke změnám – vznikla
nová organizace Moravská zemská jednota hasičská,
r. 1922 vznikla složka samaritánů, r. 1924 byl vytvořen
hasičský dorost a r. 1928 ženský odbor hasičstva.
Nejdůležitější událostí z tohoto období byl pro místní
sbor rok 1924, kdy byla 1. června – u příležitosti
35. výročí trvání sboru, předána do užívání nová hasičská
zbrojnice (link).
Od roku 1929 se staly dalším z příjmů poplatky z promítání
v místním kině. 4. června „...ujednano se zastupci
čtenářskeho spolku ohledně hlídek při Kině. Ujednáno
by při hlídkach při Kině vybírán byl poplatek paušálne
a sice 350 kč za 1 rok mimo toho zehraje 1 film ve
prospěch sboru....“ .
V roce 1929 zakoupena motorová stříkačka. (foto)
Koupě byla financována hlavně obecním úřadem, přidali
se i místní občané – při prohlídce komínů v roce 1928
bylo vybráno 787,5 Kč a roku 1929 už tato částka činila
1481 Kč. Mimo jiné i proto, že s členem hasičské hlídky
chodil i zástupce obecní rady, který vybíral dobrovolné
příspěvky. Podle kroniky obce „...Dne 22. června 1930
konal hasičský sbor slavnost, při níž obec odevzdala
sboru novou motorovou stříkačku. Při této slavnosti
byli vyznamenáni zlatými záslužnými medailemi za 40ti
letou činnost ve sboru Šťastný František, náčelník
sboru a člen sboru Holeček František č. 130.“
27. února 1938 pak byl zakoupen od firmy Štěpán Kříž
z Kyjova automobil Škoda 645 – šestimístný osobní
šestiválec a dva navijáky, které bylo možné na něj
připojit.
V období II. světové války byla úplně zakázána osvětová
a kulturní činnost, pro vojenské účely byl zabaven
veškerý hasičský majetek. Poslední velké cvičení se
konalo 21. 5. 1939, kdy byl v naší obci župní sjezd
hasičstva u příležitosti 50ti letého trvání místního
sboru. Po dobu okupace se někteří členové zapojili
do protiněmecké činnosti. Ladislav Šťastný a František
Dekař (link)
pracovali v ilegální organizaci Moravská Rovnost,
náčelník sboru Jan Podéšť byl začleněn do odbojové
organizace R3 – Alfa. Někteří členové sboru byli nasazeni
na práce v říši a dva zahynuli při náletu na Hodonín
dne 20. listopadu 1944. Podle zápisu v Protokolární
knize „...Pomoci při odklizovacích pracích po náletu
v Hodoníně se zúčastnilo 32 bratrů, kde byli zraněni
Blaha Josef těžce, Holeček Tomáš a Kotásek Frant.
lehce... “
Poválečná činnost byla znovu obnovena na valné hromadě
dne 8. září 1945 a od října t.r. pracoval sbor pod
novým vedením – byl ustanoven Svaz československého
hasičstva. Sbor čítal 42 činných členů, 8 vysloužilých,
25 přispívajících a 15 žen. Od roku 1950 přechází
samaritní služba hasičů pod nově vzniklý Československý
červený kříž.
V červenci r. 1954 byl na místní Orlovně (prostor
dnešní nové MŠ mezi ul. Múdrá a Rohatecká) pořádán
Den požárníků. Poprvé tu vystoupilo družstvo žáků
a tím také začíná pravidelná činnost s mládeží, která
trvá s dobrými výsledky až do dnešní doby.
V roce 1959 byly započaty práce na stavbě nové hasičské
zbrojnice. Byla postavena v „Akci Z“ – tedy svépomocí
a brigádníci zde společně s členy sboru odpracovali
nespočet hodin. Stavba byla dokončena r. 1963 a do
oficiálního užívání byla předána 20. července 1964,
kdy se konaly také oslavy 75. výročí založení sboru.
Ve své době patřila k největším v okrese a svému účelu
slouží dodnes.
Od roku 1957, v pozdější době ve spolupráci s Pionýrskou
organizací, probíhaly požární hlídky mládeže. R. 1972
žák Stanislav Vyhňák utrpěl při této hlídce smrtelný
úraz – snažil se uhasit začínající požár a byl zasažen
proudem ze spadlého drátu vysokého napětí. In memoriam
obdržel vyznamenání „Za statečnost“. Rok poté – 17.
června 1973, se koná na jeho počest dětská soutěž
„Memoriál Standy Vyhňáka“, která trvá až do dnešní
doby. Probíhá vždy v červencovou neděli a později
se k ní v daném víkendu přidala soutěž mužů „O putovní
pohár obce“.
V současné době Sbor dobrovolných hasičů v Ratíškovicích
pod vedením starosty Petra Nedvědického čítá 96 členů,
z toho 31 je mladších 18 let. Vždy podávají dobré
výsledky – ať už při hašení požárů nebo na různých
soutěžích, a tím se řadí mezi nejlepší sbory v okrese.
