Postavením radnice v roce 1993 vznikla nová dominanta obce a zároveň nové centrum. Pro seniory byl zbudován v roce 2002 Dům pečovatelské služby s dvaceti byty, kde zajišťuje pečovatelskou službu Charita. V roce2004 byla dokončena výstavba bytových jednotek (20 bytů) a probíhá výstavba rodinných domků v ulicích Družstevní a U Lesa.

K historickým zajímavostem obce patří římskokatolický farní kostel, vystavěný v letech 1855– 1857, a to v místě, kde původně stála kaple sv. Josefa. Kostel byl postaven podle plánů hodonínského stavitele Josefa Lichta ve slohu historického romantismu. Ke kostelu přiléhá budova fary a hřbitov. Součástí mobiliáře kostela je dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem v náručí je jednou z nejhodnotnějších součástí chrámového mobiliáře. Jde o dílo datované kolem r. 1400, barokní korunka je instalována dodatečně. Původ sošky, cesta, jak se toto gotické dílo dostalo do ratíškovické farnosti, je zastřena tajemstvím.

Zajímavou ukázkou lidového umění je hřbitovní brána. Byla zhotovena v r. 1957 ke stému výročí postavení ratíškovického kostela místním mistrem kovářského řemesla Františkem Hnilicou. Dále se v katastru obce nachází několik desítek křížů, pomníků a kapliček postavených v minulých staletích. Poslední z těch starších je pomník padlých z roku 1947.

Je potěšitelné, že v současnosti je navázáno na tuto tradici. Uprostřed řadové zástavby vinných sklepů na Slavíně se nachází sloup svatého Urbana, patrona vinařů, který byl vytvořen v roce 2000 za přispění Mužského pěveckého sboru. V roce 2001 se sbírky ratíškovických občanů byla postavena kaplička Panny Marie Ratíškovické v lese u Zátočiny a na jaře loňského roku spolek Modrý život uctil parašutistickou skupinu CARBON postavením pomníku v místě jejich seskoku v roce 1944 v lese Rúdníček.

Zajímavá je bytová kolonie nesoucí jméno Tomáše Bati, který zde otevřel v roce 1933 lignitový důl „Tomáš“. Kolonie 44 cihlových bytů byla vystavěna pro zaměstnance dolu, a to záhy po jeho otevření. Domy svým cihelným zevnějškem nezapřou svůj baťovský původ. Ač tyto domy byly stavěny s výhledem životnosti 30 let, tak svému původnímu účelu slouží ještě dnes.

Řadový soubor vinných sklepů s lisovnami, který je situován v lokalitě „Nácestek“, a to souběžně s komunikací z Ratíškovice do Milotic zve milovníky dobrého vína. První vinné sklepy zde byly postaveny v roce 1966 a v současnosti jejich téměř 100. I když tyto stavby nemají historickou hodnotu, jsou svou architekturou obrazem estetického cítění vinařů druhé poloviny 20. století.

Ratíškovice jsou známy také jako centrum sportu. Dobré sportovní tradici odpovídá i zázemí sportovního areálu s dvěma travnatými a jedním škvárovým hřištěm, volejbalovými antukovými kurty, tenisovým kurtem s umělým povrchem, kuželnou se čtyřmi automatickými dráhami a plaveckým bazénem s ubytovnou. Další hřiště s umělým povrchem pro více druhů sportu vybudovala v roce 2003 Jednota Orel ve svém novém areálu.

Ratíškovice obklopuje z velké části rozsáhlý smíšený les Dúbrava. Název vypovídá spíše o historické podobě lesa, neboť převaha dubových porostů byla potlačena, a to na úkor lesů borových. Nicméně i dnes zde najdeme svědky časů minulých – statné dubové solitery. Les nejenom blahodárně ovlivňuje klima okolí obce, ale je i, a to bez nadsázky řečeno, rájem houbařů. V obci a jejím okolí se nachází řada vodních ploch, mokřadů a tůněk. Největší z nich je vodní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pro místní cihelnu, která byla otevřena v roce 1919. Nádrž má plochu necelých 5 ha a dosahuje v některých místech hloubky až 15-ti m. V současnosti je Hliník především poklidným zákoutím rybářů. Pro ně a pro ostatní návštěvníky (v blízkosti se nachází sportovní areál, kynologické cvičiště a střelnice) je u nádrže vystavena Rybářská bašta, v níž se mohou občerstvit, popřípadě strávit příjemné chvíle u rybích specialit. Další místa k posezení a občerstvení jsou restaurace U Klimešů, Sport, U Šťastných, U Pitkina, Na Smyku, Jarošovská pivnice a vinárna Pepina.

Obecní znak není příliš starý, byl vyhotoven r. 1991 ku příležitosti osmi set padesátého výročí prvních literární známky o Ratíškovicích. Jeho autorem je akademický malíř Zbyněk Kočvar. Předlohou znaku mu byla pečeť na Katovské listině z roku 1613, v níž se osm obcí hodonínska zavázalo, že bude finančně přispívat na kata v Hodoníně. Z pečeti je převzat motiv tří dubových žaludů, odkazující k Doubravě ( dubový les obklopující obec ) a dvou hvězdiček, jejichž význam není znám. Modré pole znaku je odvozeno od modrého pole ve znaku Moravy, modrého nebe nad dědinou,  modrých nohavic pánského kroje a modrých žůder.  Doplňující barvou k modrému poli bývá zpravidla stříbrná, proto i barva žaludů a hvězdiček je stříbrná. O deset let později v roce 2001, při oslavách osmi set šedesátého výročí, byl znak a prapor požehnán brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem zároveň i s insignií obce, kterou k této příležitosti zhotovil akademický sochař Miroslav Kovářík. Je také autorem pamětních medailí obce, které rada a zastupitelstvo používají k ocenění jednotlivců a kolektivů z oblasti kulturní, sportovní a společenské.

Copyright © obec Ratíškovice
Všechna práva vyhrazena.

Publikováno: 17.07. 2006 (6925 čtenářů)