Starostou byl opět Petr Zemánek, v obecní radě zasedali radní Petr Kordula, Petr Antoš, František Gajdík a Cyrill Příkaský, členy obecní rady jsou Michal Kundrata, František Valkovič, Jiří Koplík, Jan Kordula, Jan Valkovič, Josef Zemánek, Cyrill Kundrata, Jan Šupa, František Blaha a Michal Gajdík.
Na jaře provedli nadučitel František Mlčoch a učitel Adolf Ptáček sčítání lidu – bylo napočítáno 320 domů, mezi nimi 5 neobydlených, 386 rodin a 1725 přítomných osob. Dále bylo napočítáno 59 koní, 632 kusů chovného dobytka, 325 vepřů, 97 koz a 47 úlů včel.
Po dlouhé době a velké neochotě představitelů obce bylo v tomto roce konečně naplánováno postavit školu se čtyřmi učebnami, kabinetem a malým pokojíčkem pro školníka, dvorem a letní tělocvičnou. Rozpočet na ni obnášel „asi 40.000K i se vším zařízením.“ Se stavbou se začalo koncem května, budova byla dokončena koncem měsíce září a 9. října vysvěcena hodonínským děkanem Pavlem Navrátilem.
Jak probíhala jednání, týkající se stavby nové školy, nám ukazují zápisy z jednání obecní rady. 17. dubna toho roku „starosta oznámil, že Josef Šupálek postoupil misto na stavbu školní budovy za 12 m 60.h“ – což je cena na dnešní dobu neuvěřitelná. V květnu „starosta oznámil nábydky pro stavbu školní budovy čtyřtřídní v ratiškovicích t.j. od pana Nováčka stavitele a frant Janouška mistra pokryvačského z Přerova kteří do 20 května tyto podaly; načéž se širší výbor usnesl a zadaní toto neuskutečnil z duvodů by ještě stavitel byl ku sezení pozván jestli by vetši slevu neučinil ponevadž v nabydce podavá 4%“. Stavba byla obcí povolena 31. 5., když stavitel přistoupil na snížení rozpočtu o 5%. Škola se hned začala budovat a už v červnu „starosta oznámil že p. stavitel Novaček, žádá na stavbu škole splátku vobnosu 30.000 tisíc načež se obecní širší výbor jedno hlasně usnesl by při dovozu cihel na venkovní stavbu dodaných byla jemu prvni splatka v obnosu 10.000. tisíc kor. poskytnutá; druhá splatka po dokončení stavby druhého pátra a usadené krytby na školní budově; třeti splátka bude poskytnutá po obmitání a zařízení vnitřních práci a dana teprve po kolaudaci když bude vše v pořádku co se tyká stavby této a jen se zadrží 10% jak podminkách při zadavání se naskytá“. Musela být zadána také dvě místa definitivních učitelů „načež se obecní širši vybor usnesl a navrhuje by tyto obsazené byli až po přistavbě školni budovy“.
Vyučovat se v ní začalo 1. listopadu 1910. Školní hodiny navštěvovalo celkem 190 chlapců a 208 děvčat. Ve „staré škole“ (naproti obecního hostince) probíhalo vyučování nižších ročníků, v nově postavené budově (naproti dnešní drogerie „u Jansů“) se učily ročníky vyšší. I když stavba školy nebyla jednoduchá, její otevření bylo náležitě slavnostní – „školní dítky“ se shromáždily před starou školou, poté vyšel průvod ke kostelu, následovala slavnostní mše a pak se průvod ubíral k nové budově, kde „na řečništi promluvil dojímavou a krásnou řeč posl. Šilinger…Po svěcení promluvil c.k. školní inspektor a v poutavé řeči vybízel dítky školní k pilnému učení se, a nabádal rodiče i učitele ku svornému spolupůsobení ve škole“. Po celou dobu vyhrávala ratiškovská Chludilova kapela.
Obecní úřad neměl v té době finanční staroti pouze se školou, ale sám dlužil staviteli Františku Dobrozemskému. Ten podal na obec žalobu „stran doplatků per 6528.K40h. na opravu kostela a fary vybor se úsnesl by tato se vyrovnala“. Protože obec v té době potřebovala finance na krytí stavby školy, musela se splátka řešit půjčkou. Dluhy měli také obyvatelé vůči obci a jedním z nich byl nájemce obecní hospody Antonín Hrabinec, který měl nesplacený nájem v částce 880 Kor, nereagoval na upomínky úřadu a proto „starosta navrhuje, by tento pravnim zastupcem upomenut byl a v padu nevyrovnani obnosu najemneho by se žaloba podala.“
Duchovním správcem farnosti byl v tomto roce farář Josef Celý. Pravděpodobně nejdůležitější událostí toho roku byla 13. května svátost biřmování. Uděloval ji Jeho Excelence. P. biskup brněnský Pavel hrabě Huyn. Ratíškovice byly tento den vyzdobeny prapory a všichni farníci čekali na prostranství před farou na příjezd biskupa. Ten byl přivítán farářem a „školačkou Kordulovou Anastazií, nadučitelem p. Fr. Mlčochem, starostou p. Petrem Zemánkem, předsedou omladiny Cyr. Antošem, jehož oslovení se nejvíce zamlouvalo, a byl zvláště vyznamenám a za děvčata Karolinou Hnilicovou.“ Biřmování přijalo 359 biřmovanců, biskupem byla také posvěcena socha Královny nebes a na jeho rozkaz byla umístěna na bočním oltáři vedle kazatelny.
Na místní faře a v kostele sv. Cyrila a Metoděje probíhaly stavební a různé jiné úpravy a farníci projevili přání, aby byla pořízena nová, malovaná okna do chrámu Páně. Podle zápisu v Pamětní Knize fary Ratiškovické čili Domácím Protokolu (ve farní kronice) „objednáno první, jež představuje Srdce Panny Marie a bude zasazeno v lodi, dodá je známá firma Škardova v Brně, náklad na ně 540 K; a hraditi se bude většinou se sbírek.“
Nejvýznamnějším spolkem v obci byl v té době Sbor dobrovolných hasičů, který měl koncem toho roku 33 činné a tři čestné členy, dále deset členů příspívajících. Předsedou byl Petr Zemánek a zápisy v Protokolní knize vedl nový jednatel František Příkaský, který funkci převzal po Františku Lungovi. Bylo vykonáno pět praktických cvičení, tzn. „pochod i se strojem“ a sedm „theoretických.“. Sbor se zúčastnil „církevních slavnosti na velký patek a bylou sobotu konal čest. Stráž u Božiho hrobu a průvodu vzkříšeni Paně a Božim těle, na den sv. Floriana byli členove společně u sv. zpovědi a sv. přijimani, v den sv. Cyrilla a Metoděje při mši svate , oslavil narozeniny Jeho Veličenstva Cisaře pana, uvítal pana biskupa ku sv. biřmování, byl přítomen při svěcení nove školy.“. V průběhu roku vykonával žňové hlídky a dohlížel proti požáru na divadelních představeních a plesech, z nichž jeden také v masopustě pořádal. Na poradě dne 26. června t.r. byla „odměna členu při hlídkách při divadlech ustanoveno 1K. pro člena a 1K do sborove pokladny, když ale bude po divadle tanečni zabava tak pro člena 2K.“
V tomto roce bylo v Ratíškovicích oddáno 16 párů, narodilo se 74 dětí a zemřelo 31 občanů. Bohužel mezi nimi byly i čtyři děti, které zemřely těsně po porodu, pět do jednoho roku věku a pět mladších 3 let. Ve věku 70 let zemřela také obecní žebračka Marie Třísková a 16letý žebrák František Toman. Snad nejznámější mezi osobami tohoto ročníku byla p. učitelka Berta Klabalová. Sice se narodila ve Strážnici, dne 22. 2. 1910 v rodině Helísků, ale 1. února 1947 začala učit v Ratíškovicích a naší obci byla věrná až do konce svého života. Dalším „rovníkem“ byl muzikant Jakub Bábík, narozený ve Vacenovicích. Do Ratíškovic se přiženil roku 1933, po celý svůj život zde hrál a mnoha starším je známá „Bábíkova kapela.“(na foto stojí vpravo) Další osobností tohoto ročníku je v Labutech narozená Křížková Anna r. Vinklerová. Po ovdovění si vzala obchodního příručího Josefa Jansu (dříve šoféra místní firmy „Prokop Slezar“); starší z nás doposud chodí nakupovat do „drogerie u Jansů.“ V rozvětvené rodině Vacenovských se v tomto roce narodil syn Josef, který je znám svým přízviskem „Ženíšek“ a Tomanům na Řádkách se narodil syn Pavel, který pracoval v „železné partě“ dolu Tomáš. Pro mě to byli odmalička „strýc Grzmala“ a jejich pravé příjmení jsem se dozvěděla až dlouho po svatbě, což dokazuje, jak moc jsou v Ratíškovicích zažité přezdívky. Svatbu v listopadu tohoto roku měl v ratíškovickém kostele Jan Růžička, řezník z Mutěnic, jež si v roce 1923 zažádal o „udělení koncese hostinské a nálevní v domě č. 370“. Ta mu byla následujícího roku udělena a zároveň byla provedena „kolaudace řeznických místností.“, o čtyři roky později bylo povoleno „pořízení tanečního sálu.“ Od října 1961 až do dnešní doby do prostor bývalé masny, nálevny a sálu chodíme v ul. Řádky nakupovat domácí potřeby („Kovomat“). 20. dubna r. 1910 se zde za Cyrila Mináříčka provdala Kateřina Mikešová z Radějova, která se později stala velmi uznávanou léčitelkou (více se o jejím zaříkávání a léčitelství dozvíte v nově připravované knížce o historii Ratíškovic, která bude vydána v průběhu t.r.).
Použitý materiál: Kronika obce Ratíškovic, Pamětní Kniha fary Ratiškovické čili Domácí protokol od roku 1867, Školní kronika, Protokolní kniha dobrovolného sboru hasičů, Povolení koncese a kolaudace řeznictví Růžička – archiv Irena a Petr Bařinovi, Matriky úmrtí, sňatků a narození, Fotografie jsou z fotoarchivu obce Ratíškovice
Irena Bařinová(zavináč)tiscali.cz
