Nejen lidé, kteří chodí do kostela, ale skoro každý, kdo
prochází kolem třeba na hřbitov, na pole, na Baťovku nebo do nedalekých vinohradů
mimoděk pohlédne na věž, aby věděl, kolik je hodin. Už delší dobu nám ale hodiny
nefungují – pokazily se. Proto byla v ratíškovické farnosti v druhé polovině
roku 2006 uspořádána sbírka, během které se vybralo
147 392 Kč.
Sbírky pro potřebu kostela se konají už od doby, kdy byl postaven a první, která
byla větší svým rozsahem, byla uspořádána před necelými sty lety – v roce 1907.
V tu dobu v Ratíškovicích sloužil P. Josef Celý (
obr),
který nastoupil do farnosti 26. února 1906. Už po roce jeho působení byl „chrám
Páně na památku 50letého jubilea postavení téhož v roce 1857 uvnitř i u zevně
úplně obnoven nákladem 14.000 K, které věnovala většinou obec sama“. Bylo také
zažádáno o státní subvenci; továrna v nedalekém Rohatci darovala 700K a sami
farníci uspořádali sbírku, při které vybrali 1400K. Z této částky bylo 1000K
dáno na vlastní opravu, zbytek byl rozdělen na nákup nového kostelního nářadí
a část byla vydána na výroční slavnost posvěcení kostela. Opravu stavby tehdy
provedl stavitel Zach z Hodonína; hodonínský malíř Viktor Lesquier kostel vně
i zevnitř vymaloval, opravil vedlejší oltáře a kazatelnu a pozlatil varhany.
Akademický malíř Žůrek z Holešova vymaloval v presbytáři obraz Nejsvětější trojice.
Určitá částka byla použita i na opravu fary.
Protože máme v archivu mimo fotografií i dokumenty a písemnosti, týkající se
života v Ratíškovicích, napadlo mě porovnat letošní sbírku s tou, o které je
zmínka ve farní kronice.
V současnosti žije v naší obci něco málo přes 4 000 obyvatel, což představuje
částku 36,85 Kč od každého. Podle údajů ze sčítání lidu v letech 1900 a 1910
bylo v Ratíškovicích v roce 1907 přibližně 308 domů a žilo tu asi 1630 obyvatel.
To znamená, že každý přispěl částkou 0,86 K. Možná se to bude zdát málo – že
každý dal necelou korunu, ale pokusila jsem se najít čísla, která by vyjadřovala
kupní sílu koruny v tomto období. Ratíškovice byly v té době převážně zemědělskou
obcí a jen malá část obyvatel pracovala jako dělníci a nádeníci. Kolem roku
1900 činila obvyklá denní mzda 1K za den a platy kvalifikovaných dělníků mohly
být až 3K za den. 1kg masa stál 0,90 – 1,30K, vejce 1 ks 4 haléře, 1 kg mouky
26 hal. a 1 kg cukru 85 hal.
Tyto údaje jsou uváděny v odborných a dobových dokumentech. V Ratíškovicích
se ale dochoval jeden osobní peněžní deník – je to „Příruční kniha zápisní příjmů
a vydání“, do něhož v letech 1897 – 1908 zapisoval své příjmy a výdaje Kašpar
Macek z č.p. 23. V roce 1907, kdy byla pořádána sbírka, je zde uvedeno dost
údajů, podle kterých si můžeme porovnat tehdejší a dnešní ceny. „Na kostel“
je v tomto roce zapsána částka 11K a ještě v říjnu je „na muku a maso a svěcení
kostela“ vydáno 7K. V lednu toho roku zaplatil „kovářovi od kutí koní“ 4K a
„nástěnný kalendář Včela“ zakoupil za 2K 30hal. V březnu t.r. za ušití lajbla
pro syna Janka vydal 3K 60hal a v květnu činily výdaje za prase 13K 60hal. 3
baranice stály 3.30K, v prosinci dal synovi Kašparovi za šaty 5.40K a Slobodovi
od papuču zaplatil 2K 80hal. Protože v tomto roce zemřel jeho syn Josef, jsou
tu také vypsány výdaje za pohřeb a obnos 260K, který si musel půjčil, aby vše
v daném měsíci finančně zvládl. Takže např. za truhlu zaplatil 30K, za tyntuch
vydal 3,60K, hrobařovi dal 2K a nový kříž stál v té době 39K. V příjmech má
uvedeno např. za březen v lesi za dřevo 2K, v květnu od Pavla Holečka za formanku
3K , v říjnu dostal ve Bzenci za zelí 10.86K a v listopadu utržil za 1m. rži
23.90.
Tehdejší a dnešní ceny společně s výnosy obou sbírek si může porovnat každý
sám. V žádném případě bychom však neměli zapomenout na to, že letošní sbírka
v naší farnosti nebyla jediná a že věřící při mších přispěli „do kasičky“ nemalým
obnosem na vše, co s kostelem a farou souvisí.
