Důl Vlasta v Ratíškovicích

Důl Vlasta v Ratíškovicích

V roce 1918 byly na Hlavinách pronajaty od majitelů pozemky a založen hnědouhelný důl Vlasta. Patřil Slovenským akciovým cihelnám, a.s. Hodonín (dnešní ul. Brněnská), které se pod vedením rodiny Redlichů v posledních letech před I. sv. válkou staly jedním z nejmodernějších závodů svého druhu ve střední Evropě. Ročně se zde vyrábělo více než 50 milionů kusů plných cihel, stropnic a drenážek a lignit z Ratíškovické Vlasty sloužil nejen k pálení cihel, ale hlavně ke zvýšení jejich pórovitosti. Uhlí do cihelny bylo dopravováno úzkokolejnou dráhou přes polesí Pánov (obr.1) - pokud půjdete na procházku akátovým lesem za Vlastou, zbytky železničního náspu jsou patrny do dnešní doby. Menší část uhlí dopravovali majitelé koňských potahů do Hodonína, kde je prodávali malospotřebitelům.

První jáma na dnešní Vlastě byla vyhloubena už v roce 1917 a v roce následujícím byla vyražena 300m dlouhá dvoukolejná štola, která byla později prodloužena o 250m. Její průměrná mohutnost byla 380cm a větrací a odvodňovací poměry byly velmi příznivé pro rubání. Severně od štoly byla vyhloubena větrací a fárací jáma a celková plocha důlního pole činila 311.751m2. Nadloží se skládalo střídavě z vrstev slínu a písku a povrch z dunových přesypů. Podloží tvořil jíl. Objekty na povrchu byly vybudovány v nejnutnějším rozsahu, tzn. dílny, koupelny, zapisovna (obr.2) a manipulační kancelář společně s váhou (obr.3), nakládací stanicí a správní budova (obr.4) s byty vedoucích (obr.5).

Roku 1924 tu pracovalo 24 horníků a jejich roční výkon byl 26 000 tun uhlí. Dobývalo se ručně a nakládalo do vozíků o obsahu 5q, které byly elektrickým vrátkem dopravovány do výsypek nad nakládací stanicí. 1. října t.r. došlo na dole Vlasta v poledních hodinách k úrazu horníka Josefa Ilčíka. Byla to první oběť, a i když podle zápisu místního kronikáře „pomoc byla ihned po ruce a na jeho zachránění horlivě pracováno, nepodařilo se to. Vykopán byl až v 6 hodin večer, avšak již zadušený.“ V dalších letech zde zemřeli ještě dva lidé – v roce 1944 při řezání dříví rolník František Vacenovský z čp. 585 a v roce 1947 dvaadvacetiletý horník František Blahůšek z čp. 422, který byl zasažen el. proudem.

V roce 1926 zažádala akciová společnost Slovenské akciové cihelny v Hodoníně u báňského hejtmanství o propůjčení důlního pole sestávajícího ze dvou jednotlivých a dvou trojitých měr dolových a dvou přebytků pod jménem Vlasta. Nálezu hnědého uhlí v tomto území bylo docíleno úpadní štolou, kterou byla otevřena ve 30m od jejího ústí uhelná sloj. Ve Větrní jámě leží sloj už v hloubce 10,5 m pod povrchem. K ochraně veřejné cesty v blízkosti sloje ustanovilo báňské hejtmanství prozatimní uhelný pilíř v šířce 10m na obě strany. Cena důlního pole byla stanovena obnosem 34.600Kč; všechny jeho části byly sloučeny pod názvem Vlasta – Jižní revír a nacházely se ve východním křídle dubňanské lignitové pánve.

V roce 1929 byly přibrány do nájmu další pozemky v Hrbovech a jejich majitelé byli o tomto informováni „v zájmu bezpečnosti života“. Tím se těžba zvýšila až na 37 000 tun a na dole pracovali 74 horníci. Jeho průměrný týdenní výdělek byl 120Kč.

I když kvalita uhlí v porovnání s ostatními doly byla horší, v těžbě se pokračovalo i v poválečných letech, kdy byl důl Vlasta znárodněn. Zásoby uhlí byly vyčerpány v roce 1953, proto byly práce ukončeny a zůstali jenom dva horníci, kteří až do konce února 1954 prováděli likvidaci, při níž vytahovali kolejnice a jiný důlní materiál. Ostatní horníci přešli do nově vybudovaného dolu 1. Máj v Dubňanech.

irena.barinova(zavináč)tiscali.cz

Použitý materiál:
Kronika obce Ratíškovice
Archiv – Hodonín – kniha Místní prům. podniky – živnostenské a obchodní
Archiv Hodonín - Ratíškovice, fol. +-17, Užívání obecního majetku
Jižní Morava - Vlastivědný sborník, ročník 42, svazek 45 - 2006, str. 408
Ing. Jaromír Škola – Lignit na jižní Moravě
Marie Macková Frolcová - Ratíškovice, minulost a přítomnost obce