Obsah

Sbor dobrovolných hasičů Ratíškovice


 

V roce 1898, u příležitosti 50. jubilea trvání „požehnané vlády Jeho veličenstva císaře a Jeho milosti krále Františka Josefa I.“ sepsal starosta České ústřední jednoty hasičské markrabství Moravského Titus Krška Hasičskou kroniku, ve které zmapoval sbory této oblasti a jejich činnosti. Tato kniha má 628 stran a mimo jiné je v ní uvedeno následující: „Obec Ratiškovice, ležící na rovině, čítá 286 domů se smíšenou krytbou. Obyvatelstvo se živí rolnictvím. Dobrovolný sbor hasičský byl založen roku 1889, a prvními zakladateli byli: Fr. Kadlčík, rolník a tehdejší starosta obce; Fr. Nesvadba, rolník;, Fr. Příkaský, rolník; Jos. Příkaský, rolník; Augustin Růžička, řezník; Antonín Zemek, kovář. V obecním výboru byli: Petr Gaidík, Josef Příkaský, Josef Gaidík, Petr Příkazský, Jan Valkovič, Jiří Kadlčík, Jan Toman, Martin Toman, Jakub Klimeš, Michal Kotásek, Cyril Příkazský, Jan Zemánek, Matěj Foltýn, Cyril Kotásek, Matěj Kordula, Karel Petržela, Frant. Mlýnek. Tito všichni byli sboru příznivi. Petr Gaidík, František Mlýnek a Michal Kotásek jsou dosud přispívajícími členy. Prvním předsedou a náčelníkem byl František Kadlčík, jednatelem Frant. Nesvadba. ... Sbor po celý čas trvání svého súčastnil se 9 požárů.“
Založení sboru bylo velkou nutností, protože požár byl v obci častým hostem. V mnoha případech se jednalo nejen o oheň v jednotlivých domech, ale hlavně o jeho rozšíření na velkou část ulice. V kronice obce, kterou začal psát místní učitel Jan Mikl roku 1924, jsou některé z nich uvedeny zpětně. Mimo jiné „r. 1858 byl velký požár v obci, při němž vyhořela celá dědina od kostela až ke sv. Janu. Jediný dům náhodou nevyhořel a sice č. 85, v němž shořely jen chlévy. ... R. 1866 vyhořely baráky od č. 58 dolů. .... V r. 1874 vyhořely Suché řádky pravá strana, celkem 12 chalup. ... R. 1879 vyhořely opět Suché řádky a sice levá strana, celkem vyhořelo 19 chalup. ....“
Velkou zásluhu na vytvoření sboru měl Josef Malý, učitel a člen hasičské jednoty v sousedních Dubňanech, na kterého se obrátili představitelé obce na podzim r. 1888. V květnu 1889 byl pozván k jednání s širším obecním výborem – tam seznámil přítomné s organizací sboru, byla zde vytvořena přípravná komise a v obci zahájena kampaň pro získání členů. V druhé polovině t.r. byla ustavující schůze, které se společně se členy přípravné komise zúčastnilo 27 přihlášených občanů. K nim se pak přidalo dalších 11 jako přispívající členové.
Obecní rada sbor velmi podporovala. 10. června 1889 byla zakoupena u firmy „F. Smékala vdovy v Čechách u Olomouce“ (foto) stříkačka a výzbroj pro mužstvo. Podle neúplného seznamu v tomto roce obec koupila sací čtyřkolovou jednoproudní stříkačku, 10 sekerek, 6 pásů pro lezce, 4 pásy pro četaře, 24 pásů pro členy a 3 pásy pro náčelnictvo, 34 přilbic, 33 cvilichových obleků, 1 signálku, 3 trubky, 10 píšťalek, 6 lan s karabinou a 2 lucerny.
V té době pracoval sbor bez vyššího vedení a až od r. 1890 byla vedena protokolární kniha. 9. března t.r. je zapsán poprvé průběh jednání - na něm byl „za starostu spolku zvolen pán Frant. Kadlčik jednohlasně, za načelnika zase pak Kadlčik jednohlasně. Za podnáčelníky zvolení byly jednohlasně pan Jozef Přikasky a pan Franc Nesvadba.“
Každý z činných členů při svém vstupu do sboru složil slib, který se skládal jednou do roka a to na svátek Božího těla. Hasiči v tento den chodili na průvod ve slavnostních uniformách a po jeho ukončení se odebrali na určené místo (v pozdější době to byla hasičská zbrojnice). Tam utvořili kruh, do jehož středu se postavil praporečník s praporem a nově přijímaní členové. Jeden z nich přednesl slib: „Bratře náčelníku, bratři podnáčelníci, bratře zbrojmistře, bratři četaři. Slibujeme vám, že budeme věrně plnit své povinnosti. K tomu nám dopomáhej Pán Bůh, Matka Boží, všichni svatí. Amen.“ Potom šli a každému z bratrů hasičů podali ruku.
Činnost sboru byla brána velmi zodpovědně a přestupky proti stanovám byly tvrdě trestány. V protokolu z tohoto dne je na závěr uvedeno, že „pak se umluva stala mezy členy že ktery by se nedostavyl k cvičení, budiž potrestan pokutou peněžitou 10 kr. nebo se má patřičný čas ohlasit u svého nejblišiho představeného“. Tento trest byl podle pozdějších zápisů několikrát použit – nejen pro neúčast na cvičení, ale i pro výstřední chování (foto), kterým byl porušen služební řád a tím padla hana na dobré jméno a čest spolku.
Roku 1890 obecní úřad financoval stavbu hasičského skladiště v místě zv. Prádlo (Prádlo se nazýval rybníček v místě dnešního pole za zahradou domu čp. 361 v ul. Ulička a čp. 112 a 113 v ul. U zastávky, používal se hlavně k praní prádla. Zavezen byl roku 1948.) Na podzim tohoto roku bylo také pořádáno první veřejné cvičení – lezecké na bývalé staré kapli sv. Josefa u kostela, se stříkačkou na obecní cihelně u Včelína.
Velkým podporovatelem hasičů byl tehdejší farář Karel Vojtěch (foto). Podle zápisu ve farní kronice „...V neděli XX. po sv. Duchu na nížto připadla slavnost sv. Růžence blah. P. Marie a den slavných Jmenovin Jeho Veličenství císaře a krále Františka Josefa I. (4 října 1891) byl po slavnostním kázaní od místního faráře Karla Vojtěcha církevně posvěcen nový červený prapor pro zdejší dobrovolný sbor hasičský s vyobrazením patrona sv. Floriana. Týž zhotoven jest v paramentní dílně J. Heindla ve Vídni, a stojí i se stuhou 140 zl.-, za bednu dáno 2,-, od železnice 1,02, za futrál a poštovného (2,5 + 35 celkem 2,85) .....Sa 145zl 87. Na uhražení této sumy daroval místní farář: 103 zl 87 kr., ostatní dodal představený sbor se sbírky jednotlivců....“
V prosinci roku 1893 „...pojednáno bylo o invalidním a pensijním fondu by přistoupil sbor za člena což vyborem schváleno a členové činí jednohlasně se přihlásili za členy účastníky. ...“ Smlouva byla nutností, protože při hašení požárů docházelo k úrazům a hasiči byli často jedinými živiteli rodiny. Jako příklad slouží zápis v protokolární knize:. „...požáru se zúčastnil dne 25. srpna 1899 ve Vacenovicích s 12 můži při kterém přišel člen Mart. Pavlík k úrazu a obdržel od has. pod. pokladny 15 zl. ...od Slavne c.k. mor. slez. pojišťovny 60 zl. ...“
Vedení sboru velmi dbalo o vzdělání svých členů – starostou České ústřední jednoty hasičské Titem Krškou byl vydáván časopis Ochrana hasičská (foto), který po dlouhou dobu přicházel společně s jinými odbornými i do naší obce. (Krška zemřel 24. 10. 1900 a jeho pohřbu ve Vel. Meziříčí se zúčastnili 2 zástupci Ratíškovic) Všechna čísla byla vázána a ukládána do knihovny v hasičském skladišti.
Místní hasiči se zúčastňovali nejen různých školících akcí, ale i cvičení v okolních obcích. Např. 11. září 1898 se konalo veřejné cvičení v Rohatci – Titus Krška mimo jiné napsal: „...Zvláště sluší se zmíniti, že i sbor Ratiškovický – župy Hodonínské – súčastnil se sjezdu v četném počtu asi 30 mužů, začež mu vysloveny byly díky...“
Na oslavu desetiletého trvání sboru byla v naší obci 25. října 1899 valná hromada delegátů České ústřední jednoty hasičské, při které byli vyznamenáni zasloužilí hasiči. Jednalo se tu také o Invalidním fondu a podle Hasičské kroniky Č.Ú.J.H. „... zemský poslanec dp. P. F. Weber ...uvolil se za jednoho chudého hasiče sboru Ratiškovického příspěvek tento platit. ...“ Na tomto sjezdu byli také voleni zástupci do ústředí jednoty a jedním z nich byl i František Nesvadba z Ratíškovic.
Sbor postupně rozšiřoval a modernizoval technické vybavení – např. 14. března 1903 „...pojednano stran zakoupení hasičského nářadí ujednano by se koupilo 20m tlakových hadic a jedna podpažní střikačka, dále by se nechalo dělat 20 sekerek u domacích kovářu... o zakoupení vozu rozpředla se delší řeč...“ Stříkačky byly v té době dopravovány k požárům koňským spřežením; koně mohli přijít při hašení k úrazu a proto 18. března 1906 „...jednatel navrhuje pojištěni požárni přípřeže ujednáno pojistiti jeden par koní za 600K...“. Voda byla k ohni dovážena na vozech ve velkých dřevěných sudech – lejtách V r. 1914 „bratr náčelník navrhuje a žádá představenstvo obce aby pořízena byla nová lejta na vodu jelikož stara již jest tak špatná že se k potřebě hasičské nehodí. ...“ Tato nádrž byla zapůjčovány za poplatek občanům, ale ti ji nevraceli v dobrém stavu, takže r. 1922 bylo projednáno „nádrž na vodu nepujčovat za žádnych Okolností. ...“ V pozdějších letech byl dokonce vysloven zákaz půjčování veškerého vybavení ze zbrojnice.
Nejednalo se však jen o modernizaci strojní - např. v r. 1911 byla na návrh bratra četaře Martina Pavlíka zakoupena lékárnička a v témže roce „...bratr Šťastný navrhuje na řeč Br. náčelníka by se při odbyvání školního cvičení pořádali odborné přednášky, které mají býti rozděleny mezi všechny činovníky...“ Členové sboru se také zúčastňovali odborných kursů, které pořádala Župní jednota.
Činnost sboru byla financována obecní radou, členskými příspěvky a příspěvky od občanů za prohlídky komínů. Došlo také ke spolupráci s jinými organizacemi v obci, např. „...se čtenářským spolkem Pokrok v přatelský styk vstoupili aby se tyto dva spolky navzájem podporovali, což oběma stranami přijato...“. Dalším z příjmů byly částky, které „...cizí obchodnici platili z místa do pokladny spolkové a to 50 hal, ktery vybyrati ma obec. strážník sjednaným členem sboru...“ Sbor pořádal také divadelní představení a zábavy, z jejichž výtěžku financoval svoji činnost a na akcích jiných organizací byly vždy vedeny požární hlídky.
Během I. světové války 27 členů sboru odešlo na frontu a 5 z nich se nevrátilo zpět. Proto v roce 1917 „ujednáno pro nedostatek činného členstva by se počas valky žadná valná schůze a volba činovniku nekonala až po válce. Dále by se počas války na návrh Č.U.J.H. přijimali mladší členové stou podmínkou že se do matryky zapíšou až po skončení války...“ Byly také navrženy válečné podpory vdovám po zemřelých členech.
Po ukončení války došlo v hasičstvu ke změnám – vznikla nová organizace Moravská zemská jednota hasičská, r. 1922 vznikla složka samaritánů, r. 1924 byl vytvořen hasičský dorost a r. 1928 ženský odbor hasičstva.
Nejdůležitější událostí z tohoto období byl pro místní sbor rok 1924, kdy byla 1. června – u příležitosti 35. výročí trvání sboru, předána do užívání nová hasičská zbrojnice (link).
Od roku 1929 se staly dalším z příjmů poplatky z promítání v místním kině. 4. června „...ujednano se zastupci čtenářskeho spolku ohledně hlídek při Kině. Ujednáno by při hlídkach při Kině vybírán byl poplatek paušálne a sice 350 kč za 1 rok mimo toho zehraje 1 film ve prospěch sboru....“ .
V roce 1929 zakoupena motorová stříkačka. (foto) Koupě byla financována hlavně obecním úřadem, přidali se i místní občané – při prohlídce komínů v roce 1928 bylo vybráno 787,5 Kč a roku 1929 už tato částka činila 1481 Kč. Mimo jiné i proto, že s členem hasičské hlídky chodil i zástupce obecní rady, který vybíral dobrovolné příspěvky. Podle kroniky obce „...Dne 22. června 1930 konal hasičský sbor slavnost, při níž obec odevzdala sboru novou motorovou stříkačku. Při této slavnosti byli vyznamenáni zlatými záslužnými medailemi za 40ti letou činnost ve sboru Šťastný František, náčelník sboru a člen sboru Holeček František č. 130.“
27. února 1938 pak byl zakoupen od firmy Štěpán Kříž z Kyjova automobil Škoda 645 – šestimístný osobní šestiválec a dva navijáky, které bylo možné na něj připojit.
V období II. světové války byla úplně zakázána osvětová a kulturní činnost, pro vojenské účely byl zabaven veškerý hasičský majetek. Poslední velké cvičení se konalo 21. 5. 1939, kdy byl v naší obci župní sjezd hasičstva u příležitosti 50ti letého trvání místního sboru. Po dobu okupace se někteří členové zapojili do protiněmecké činnosti. Ladislav Šťastný a František Dekař (link) pracovali v ilegální organizaci Moravská Rovnost, náčelník sboru Jan Podéšť byl začleněn do odbojové organizace R3 – Alfa. Někteří členové sboru byli nasazeni na práce v říši a dva zahynuli při náletu na Hodonín dne 20. listopadu 1944. Podle zápisu v Protokolární knize „...Pomoci při odklizovacích pracích po náletu v Hodoníně se zúčastnilo 32 bratrů, kde byli zraněni Blaha Josef těžce, Holeček Tomáš a Kotásek Frant. lehce... “
Poválečná činnost byla znovu obnovena na valné hromadě dne 8. září 1945 a od října t.r. pracoval sbor pod novým vedením – byl ustanoven Svaz československého hasičstva. Sbor čítal 42 činných členů, 8 vysloužilých, 25 přispívajících a 15 žen. Od roku 1950 přechází samaritní služba hasičů pod nově vzniklý Československý červený kříž.
V červenci r. 1954 byl na místní Orlovně (prostor dnešní nové MŠ mezi ul. Múdrá a Rohatecká) pořádán Den požárníků. Poprvé tu vystoupilo družstvo žáků a tím také začíná pravidelná činnost s mládeží, která trvá s dobrými výsledky až do dnešní doby.
V roce 1959 byly započaty práce na stavbě nové hasičské zbrojnice. Byla postavena v „Akci Z“ – tedy svépomocí a brigádníci zde společně s členy sboru odpracovali nespočet hodin. Stavba byla dokončena r. 1963 a do oficiálního užívání byla předána 20. července 1964, kdy se konaly také oslavy 75. výročí založení sboru. Ve své době patřila k největším v okrese a svému účelu slouží dodnes.
Od roku 1957, v pozdější době ve spolupráci s Pionýrskou organizací, probíhaly požární hlídky mládeže. R. 1972 žák Stanislav Vyhňák utrpěl při této hlídce smrtelný úraz – snažil se uhasit začínající požár a byl zasažen proudem ze spadlého drátu vysokého napětí. In memoriam obdržel vyznamenání „Za statečnost“. Rok poté – 17. června 1973, se koná na jeho počest dětská soutěž „Memoriál Standy Vyhňáka“, která trvá až do dnešní doby. Probíhá vždy v červencovou neděli a později se k ní v daném víkendu přidala soutěž mužů „O putovní pohár obce“.
V současné době Sbor dobrovolných hasičů v Ratíškovicích pod vedením starosty Petra Nedvědického čítá 96 členů, z toho 31 je mladších 18 let. Vždy podávají dobré výsledky – ať už při hašení požárů nebo na různých soutěžích, a tím se řadí mezi nejlepší sbory v okrese.

irena.barinova(zavináč)tiscali.cz

 

 

 

 


Copyright © obec Ratíškovice
Všechna práva vyhrazena.